Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje. Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat. Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.

Tato veličina bere v úvahu vliv větru na naše vnímání vnější teploty. Lidské tělo za teplot nižších jak 37 °C ohřívá okolní vzduch. Pokud je bezvětří, tento ohřátý vzduch se nehýbe a tím na těle vytváří jakousi izolační vrstvu. Jakmile ale začne foukat vítr, tento teplý vzduch se odvane pryč a pocit chladu se zvýší.

Index horka se propočítává pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji, a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje.

Občanský soumrak je doba před východem a po západu Slunce, kdy Slunce ještě není víc než 6 stupňů pod obzorem. V této době je ještě možné venku vykonávat většinu běžných činností bez umělého osvětlení.

Nautický soumrak je doba předcházející či následující občanský soumrak. Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod obzorem. Již bývají vidět nejjasnější hvězdy a také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku).

Astronomický soumrak je doba předcházející či následující nautický soumrak. Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod obzorem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Okolo letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.

Analogové hodiny ukazují čas nastevený ve Vašm počítači.
Časový údaj pod hodinami vlevo ukazuje aktuální středoevropský čas nebo aktuální letní středoevropský čas.
Časový údaj pod hodinami vpravo ukazuje aktuální koordinovaný světový čas UTC (Coordinated Universal Time). Tímto časem se řídí letecký provoz, aby nebyl časový údaj ovlivněn překačováním časových pásem.

UTC je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC. UTC je jako základ systému měření času nástupcem GMT (Greenwich Mean Time – greenwichský střední čas) a v neformálním vyjadřování je s ním někdy zaměňován. Na rozdíl od GMT, který udává čas platný v časovém pásmu základního poledníku, který je založen na rotaci Země, je UTC založen na atomových hodinách, tzn. je na rotaci Země nezávislý. Jelikož se rotace Země mírně zpomaluje, GMT se oproti UTC postupně zpožďuje. Aby se UTC dal používat v praktickém životě, který je s rotací Země spjatý, je udržován v rozmezí ±0,9 sekundy od UT1; pokud je tato odchylka překročena, je o půlnoci nejbližšího 30. června nebo 31. prosince přidána nebo (teoreticky) ubrána tzv. přestupná sekunda, takže tento den končí v čase 23.59:60, resp. 23.59:58 (na rozdíl od běžného 23.59:59). K tomuto dochází průměrně jednou za rok až rok a půl. Jelikož se rotace Země zpomaluje, jsou vždy přestupné sekundy přidávány, teoreticky se však počítá i s možností ubrané přestupné sekundy. O tom, zda bude v příslušném termínu přestupná sekunda použita, rozhoduje International Earth Rotation and Reference Systems Service podle měření rotace Země. Mezinárodní standard času UTC je určován z mnoha národních časových laboratoří vybavených atomovými hodinami, z těchto měření pak Bureau International des Poids et Mesures (Mezinárodní úřad pro míry a váhy) určí zcela přesnou hodnotu UTC, neboť jednotlivé atomové hodiny se mohou o několik nanosekund navzájem lišit. Systém UTC znamená problémy pro některé počítačové systémy, které uchovávají čas ve formě počtu sekund od nějakého počátečního data. Kvůli existenci přestupných sekund tak není možno říci, jaké hodnotě bude nějaký čas v budoucnosti odpovídat, neboť není známo, kolik přestupných sekund bude mezitím vloženo či ubráno.

Rychlost větru v km/hod :  0.00
Rychlost větru v knotech :  0.00

Knot / uzel (značka kt nebo kn) je jednotka rychlosti používaná v mořeplavbě, letectví a meteorologii (tam k určování rychlosti větru). Uzel je definován jako jedna námořní míle (1852 m) za hodinu.

Beaufortova stupnice síly větru

Stupeň	Označení	Znaky	Rychlost m/s	Rychlost km/h
0	bezvětří	kouř stoupá svisle vzhůru	0,0 – 0,2	pod 1
1	vánek	směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však nepohybuje větrnou korouhví	0,3 – 1,5	1 – 5
2	slabý vítr	vítr je cítit ve tváři, listy stromu šelestí, větrná korouhev se začíná pohybovat	1,6 – 3,3	6 – 11
3	mírný vítr	listy stromů a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky a slabě čerí hladinu stojaté vody	3,4 – 5,4	12 – 19
4	dosti čerstvý vítr	vítr zdvihá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi	5,5 – 7,9	20 – 28
5	čerstvý vítr	listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěnenými hřebeny	8,0 – 10,7	29 – 38
6	silný vítr	vítr pohybuje silnějšími větvemi, telefonní dráty sviští, používání deštníku se stává nesnadným	10,8 – 13,8	39 – 49
7	prudký vítr	vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná	13,9 – 17,1	50 – 61
8	bouřlivý vítr	vítr ulamuje větve ,chůze proti větru je obtžlná	17,2 – 20,7	62 – 74
9	vichřice	vítr zpusobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice ze střech)	20,8 – 24,4	75 – 88
10	silná vichřice	vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, pusobí vetší škody na obydlích	24,5 – 28,4	89 – 102
11	mohutná vichřice	vyskytuje se velmi zřídka, působí rozsáhlá zpustošení (na lesích, na domech)	28,5 – 32,6	103 – 117
12	orkán	ničivé účinky	≥ 32,7	≥ 118